Inflace v ČR: co se skrývá za souhrnným indexem?

Průměr, který průměr nezachytí

Když Český statistický úřad zveřejní měsíční číslo inflace, většina médií převezme jediné číslo a opatří je jednoduchým komentářem. Jenže souhrnný index spotřebitelských cen (CPI) je vážený průměr stovek položek – a váhy se mezi domácnostmi s různým složením výdajů dramaticky liší. Rodina se třemi dětmi, která vydá 30 % příjmu za potraviny a 25 % za energie, zažívá inflaci zcela jinak než single ekonom pronajímající si byt v centru Prahy, jehož největší výdajová položka jsou nájmy a volnočasové služby. Data ČSÚ za rok 2023 ukázala, že ceny potravin vzrostly meziročně o 14,2 %, zatímco ceny oblečení poklesly o 1,8 %. Souhrnný index za stejné období vykázal 10,7 %. Tento rozptyl není statistická anomálie – je to klíčová informace o tom, kdo inflaci skutečně pocítil nejvíce. Naše analýza rozebírá pět hlavních kategorií spotřebního koše: potraviny a nealkoholické nápoje, energie a bydlení, doprava, zdravotní péče a rekreace. Pro každou kategorii uvádíme meziroční změnu indexu, váhu v koši a odhad dopadu na medianovou domácnost v ČR. Výsledky ukazují, že skutečná inflační zátěž nízkopříjmových domácností byla v roce 2023 o přibližně 3,5 procentního bodu vyšší než naznačoval souhrnný CPI – což je rozdíl, který má přímé dopady na nastavení sociálních dávek i valorizaci důchodů.

Co data říkají o energiích a potravinách

Energie zaujímají ve spotřebním koši průměrné české domácnosti přibližně 12 % váhy, ale v roce 2022–2023 přispěly k celkové inflaci disproporcionálně. Ceny elektřiny vzrostly v tomto období o více než 40 % a zemního plynu o přibližně 55 %, přestože vládní cenové stropy tyto nárůsty částečně tlumily. Domácnosti v rodinných domech se starší plynovou kotlí proto čelily výrazně vyšší zátěži než nájemníci novostaveb s tepelným čerpadlem. Potraviny přidaly k inflaci další výrazný příspěvek: chléb zdražil o 19 %, mléko o 23 % a máslo o 31 % – to jsou čísla, která se jen těžko schovají za průměr. Zároveň je důležité říci, co naše analýza nepokrývá: regionální rozdíly v cenách potravin nejsou v datech ČSÚ zachyceny s dostatečnou granularitou a lokální cenová šetření nejsou metodologicky srovnatelná s národní statistikou. Naše závěry proto platí pro celostátní úroveň a při interpretaci pro konkrétní regiony je třeba postupovat obezřetně.